Karel Rada
Narozen 13. 9. 1964 v Chomutově. Píše už od předškolních let. Po maturitě (gymnázium Chomutov 1982) krátce pracoval jako strojník na prunéřovské elektrárně. Jeho dosud nejdelším zaměstnáním byla hned následná práce výhybkáře na chomutovském seřaďovacím nádraží. Po předčasném propuštění z vojenské služby (1985) se v sérii krátkodobějších zaměstnání živil např. jako inventurník k.p. Kniha Liberec (1986), prodavač potravin v Kadani (1986-87) nebo jako požárník v Železárnách J. Fučíka v Chomutově (1988). Po přesunu do Prahy nastoupil nejprve jako operátor počítače T-200 do Tesly Hloubětín (1988-89) a z následujícího místa pracovníka Mezinárodní poštovní přepravy byl koncem července r. 1989 ve zkušební době propuštěn pro rozšiřování petice Několik vět. Napsal kvanta básní a nespočet kratších próz, a ty pak koncipoval a následně i přeskupoval do mnoha různých souborů; některé z nich v počtu několika výtisků vydal jako vlastní samizdat (Najíždějte zvláště opatrně – básně 1985-88, Promiskuitní večírek – povídky 1984-91, Břitva – kratší próza, srpen 1994). Po roce 1989 publikoval z větší části prózu: časopisecky v Tvorbě, Iniciálách, Okruhu a Psím víně, a též ve sbornících Sám přes Atlantik (1993), Žleby 97 (1998), Pět let (1999), Almanach Máj 2000 (1999) a Od břehů k horám – severočeská literární a umělecká scéna (2000); poezie vyšla v samizdatovém Almanachu 89 literární skupiny XXVI a v Severočeském literárním almanachu (1990). Knižně dosud vyšlo: Připravte se na nejhorší (povídka, Krásné nakladatelství Praha 1994) a Oblomovka (román, Votobia Olomouc 2005); v příloze obtýdeníku Tvar – Edice TVARy 20/2001 – sbírka básní Ač nejsem básník… Sprosté motivy. K vydání na jaře 2009 se v nakladatelství poezie Protis chystá próza Flashback (dokončena na konci r. 2004), v rukopise nadále zůstává průběžně doplňovaný soubor povídek Promiskuitní večírek (1985-20??) a sbírka poezie s výmluvným názvem Kniha veršů nemravných (2001-2007). Vedle činnosti literární a publicistické (1993-94 působil jako redaktor a šéfredaktor v dnes už legendárním pražském časopise Iniciály) se věnuje též alternativní rockové hudbě (punk-rocková kapela Haj hou, založena 1987). V rozmezí let 1995-2001 vystudoval scenáristiku a dramaturgii na pražské FAMU; v průběhu studia natočil tři krátké videofilmy – portrét Zklidnění básníka Szpuka (1997), hrané cvičení Čekání na kojota (1998) a dokument do cyklu ČT Světozor Cesta do Nižného Novgorodu (2000) – a později, na podzim r. 2008, několik krátkých reportážních dokumentů do multikulturního magazínu ČT Kosmopolis; k vystudované profesi se vážou i dodnes nerealizované filmové scénáře Uprostřed září zpěv (1998), Pepa z depa aneb Říje v železniční zemi (1998), a konečně i výborem Filmové nadace RWE & Barrandov studia oceněný scénář Stará vlna (červenec 2008) a půl roku nato stejnou nadací oceněná filmová povídka s názvem Homo Ilusion (leden 2009).


Tak to musím přiznat, že ne. V Che...
P. a R. - my dnes byli v Horní Blatn...
Tak to je pro Tebe naprosto charakter...
Pavle, - my jsme zase včera našli s...
U všech všudy, co že jste se všic...